Richard Henkes se narodil 26. května 1900 v Ruppachu. Ruppach je vesnice ve Westerwaldu, která se dnes spolu se sousední obcí nazývá Ruppach-Goldhausen a kolem roku 1900 čítala dobrých 320 katolíků.
mehrV roce 1911 byl Richard biřmován a 14. dubna 1912 přistoupil k prvnímu svatému přijímání. Pallottinovi pravidelně vypomáhají v Ruppachu a Goldhausenu. Rychle se staly nedílnou součástí komunity. Během této doby se Richard nadchl pro misijní myšlenku pallotinů.
mehrPrvní světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918. První světová válka zasáhla Evropu, Afriku a Asii a bojovalo se i na světových oceánech.
mehrRichard byl 16. června 1917 zvolen asistentem misijní sekce, a tak byl pověřen i péčí o členy, kteří již byli odvedeni do armády. Udržoval pravidelný a živý kontakt s vojáky sodalisty, pečoval o soudržnost a dával náboženské podněty.
mehrDne 23. března 1918 se Richard dostavil do Koblenze k odvodu a byl zapsán jako "schopen vojenské služby u pěchoty". V Montabauru 21./22. května 1918 složil státní jednoroční zkoušku, která byla předpokladem pro důstojnickou kariéru.
mehrV červenci Richard složil písemné a ústní maturitní zkoušky a získal maturitní vysvědčení. O něco později zahájil dvouletý noviciát v Limburku s rekolekcemi od 17. do 24. září 1919 a svěcením 24. září spolu s 22 kandidáty na kněze a 10 kandidáty na řeholníky.
mehrDruhý akademický rok byl zahájen 1. října 1921. Vedle vědecké výuky pokračovala i výuka náboženství. Druhé kněžské svěcení přijal Richard 24. září 1922 a třetí o rok později.
mehrRichard dokončil studia v Limburgu a začal působit jako učitel v Šenštátu. Tam vyučoval latinu, němčinu a náboženství v sextě a dějepis ve vyšší tercii. Henkes uměl žáky nadchnout.
mehrV květnu 1927 se v Henkesu projevily zdravotní problémy. V červenci 1927 poslali lékaři Richarda na další léčbu do Svatého Blasienu a Menzenschwandu ve Schwarzwaldu. Henkes odmítl převoz do misie v Jižní Africe kvůli tamnímu dobrému klimatu pro plicní pacienty.
mehrKromě své učitelské činnosti v Alpách se Richard stal také radním 2. domu. Spory se vlekly a nakonec byl Richard přeložen do Šenštátu, kam opět dorazil 13. září 1929.
mehrPo návratu do Šenštátu vyučoval Henkes němčinu a zeměpis. Jeho žáci měli radost z návratu učitele, který prokázal mnoho pedagogických schopností a vycházel žákům vstříc otevřeně a s humorem.
mehrV roce 1931 byla politická situace v Německé říši nadále nestabilní, světová hospodářská krize byla stále vážnější a nezaměstnanost rychle rostla.
mehrV roce 1937 byl Richard Henkes přeložen do Frankensteinu ve Slezsku. Po soudním procesu s otcem Henkesem však nadřízení jeho komunit považovali za vhodné ho v roce 1938 ze školy odvolat a on se svého milovaného učitelského povolání vzdal.
mehr26. června 1940 museli otcové pallotini na příkaz nacistů opustit školu ve Frankensteinu. Krátce poté, 19. července 1940, byl Henkes při zdravotní prohlídce označen za schopného vojenské služby (kv).
mehrGestapo mělo "lidového agitátora" a "štváče" v hledáčku již delší dobu. Po jeho kázání 12. března 1943 v branickém farním kostele byl Richard Henkes nahlášen.
mehr10. července 1943 dorazil Richard Henkes do koncentračního tábora Dachau. Byl to jeden z prvních koncentračních táborů vybudovaných nacisty, který měl krematorium se čtyřmi spalovacími pecemi.
mehrStejně jako všichni vězni museli i kněží po roce 1942 patřit k některému z různých pracovních komand. Když byl Henkes poslán do kněžského bloku 26, byl zařazen do pracovního komanda "Plantáž".
mehrRichard Henkes nastoupil do nového zaměstnání v srpnu 1944 v bloku 17, kam chodil ráno a odcházel večer. Jako nákupčí a úředník v kantýně byl Richard jakýmsi správcem pro muže z baráku 17. Obvykle byl blok obsazen lidmi různých národností.
mehrKe konci války vypukla v koncentračním táboře Dachau před Vánocemi 1944 epidemie skvrnitého tyfu. Jedná se o infekční onemocnění přenášené šatními vešmi. Nakažení vězni trpěli vysokými horečkami, často těžkými stavy zmatenosti a skvrnitými kožními vyrážkami; odtud název skvrnitý tyfus nebo tyfus.
mehrTělo otce Richarda Henkese přivezl příslušný oddíl do umrlčí komory, kde bylo ještě téhož dne pitváno. Otci Richardu Schneiderovi se podařilo přesvědčit kápa krematoria, aby tělo Richarda Henkese postupně spálil. Předtím bylo tělo před převozem do krematoria 23. února požehnáno spolubratry v chlévě podobném stáji.
mehrProvinční shromáždění limburské pallotinské provincie se v lednu 2001 rozhoduje zahájit proces blahořečení.
24. května 2003 zahajuje biskup z Limburgu, v jehož diecézi se nachází rodný dům otce Richarda Henkese, diecézní řízení o blahořečení.
Zapečetěné spisy otce Richarda Henkese jsou předány Kongregaci pro svatořečení ve Vatikánu, kde jsou oficiálně přijaty.
Před rodným domem Richarda Henkese na Hauptstraße 10 v Ruppach-Goldhausenu připomíná kámen od umělce Guntera Demninga pallotinského kněze a bezpráví, kterého se na něm dopustili nacisté.
mehrPapež František 22. prosince oficiálně uznal smrt otce Henkese za "mučednictví".
